Mezi první a druhou vlnou koronaviru jsme zavítali do země, která nikdy nebyla v našich vysněných plánech. Bulharsko. Ačkoliv bych to nečekal, i tady se našli zajímavosti a dokonce bizarnosti. Jaké jsou charakteristické rysy Bulharska? Co nás nejvíce překvapilo? A co v tom textu dělá Starobrno? Čtěte dále!
1) Bulharsko je jednou z těch zemí, kde najdete výhodný balíček 3v1 v podobě umyvadla, sprchy a záchodu v jednom. Někdy i na pouhých dvou metrech čtverečních. Ranní hygiena nebyla nikdy efektivnější!
2) Stopem jsme ujeli 1022 km a stoplo nám 19 řidičů. Na subjektivní škále jednoduchosti stopování bych zařadil Bulharsko rozhodně k těm nadprůměrnějším zemím, čemuž odpovídá i hodnocení na hitchwiki.org. Stopovalo se snadno i relativně rychle, ačkoliv jsme občas stáli u silnice, kde projela pouhá dvě auta za půl hodiny.
3) Během protestů v Sofii se skandovalo, pískalo, bučelo, vuvuzelovalo (pokud to je slovo?) a zuřivě tlouklo do velkých bubnů. Dav zářil bulharskými národními barvami mimo jiné i díky četným pouličním prodejcům, kteří se chytili příležitosti a nabízeli píšťalky, trubky a vlaječky za lidové ceny! Na opačné straně bylo v černém stejnokroji ne desítky, ale stovky policistů.
4) Jako známý sběratel bizárů ze všech možných koutů světa jsem od Bulharska neočekával, že by mě něčím výrazně překvapilo. Ale přeci! Zatímco ve všech ostatních zemích se parte vyvěšuje na jednotné tabuli, zde se umisťuje prakticky všude. Přibíjí se na kmeny stromů, lepí na vrata domů i dveře obchodů tak, aby bylo neustále na očích. Cením interesantní způsob, jak si každý den připomenout, že každý z nás má svůj vyměřený čas.
5) Bulharština je takový megamix Michala Davida. Někdy se podobá češtině (Dobar den – dobrý den), jindy si půjčuje slova z italštiny (čiao – pozdrav) či francouzštiny (merci – děkuji), ale její kořeny šahají až ke kmenu Thráků, jehož potomci žijí například v Tádžikistánu a mají podobné jazykové konstrukce, jako Bulhaři.
6) O to větším překvapením byla absence konverzací v ruštině. S řidiči jsme si procvičili angličtinu, španělštinu (mnoho Bulharů pracovalo právě ve Španělsku), francouzštinu či dokonce němčinu, případně kombinací všech výše uvedených jazyků najednou spolu s češtinou. Ruština se však i přes to, že sdílí podstatou část abecedy a podobu některých slov s bulharštinou, hodila jen v pouhopouhých dvou případech.
7) To, co nejvěrněji charakterizuje celé Bulharsko, jsou (tak trochu překvapivě) automaty na kafe. Stojí DOSLOVA na každém rohu. Nakupujete potraviny a dostanete chuť na kávu? Kupte si ji přímo v prodejně! Jdete cestou domů? Kupte si nápoj na ulici! Skončila mše v kostele? U zadního vchodu už vám automat ohřívá vodu. Přijeli jste lodí do přístavu? Stopujete na benzínce za městem? Jedete metrem? Káva je vždy na dosah! Dostali jste chuť na další kafe, když jste už jedno právě měli? Není nic jednoduššího, než se otočit a přejít přes ulici! I to je v Bulharsku možné! Člověk má pocit, že na celém území se vám prakticky nemůže stát, že byste byli dále než 10 minut chůze od automatu na kafe.
8) Kromě kávomatů je zde i extrémní výskyt koček, soch, načančaných fontán a rozbitých chodníků.
9) Zažil jsem pravý kulturní šok a facku globalizace, když jsem si v jednom z „místních“ podniku zeptal, jaké pivo nabízejí.
„Starobrno nebo Heineken,“ zněla paralyzující odpověď. Jet přes půlku Evropy pro pouhý škopek Starobrna, tomu říkám pravý sen každého cestovatele!
10) Bulhaři mají lepší verzi Zagorky než my, a to v podobě lahodného piva!
11) Stejně jako v každé postsocialistické zemi i tady v Bulharsku narazíte na sochy Leninů. Jsou však bezpečně uloženy za ohrádkou muzea daleko z dohledu centra tak, aby neutekly.
12) ISIS stále existuje. Místo terorizování lidí se nyní zaměřuje na to, aby se lépe oblékali.
13) Od tvůrců Dobré vody: Divná voda.
14) Bulharský, (jaký jiný než) tradiční trdelník.
15) 70 000 tun betonu mělo připomínat první shromáždění, které vedlo k pozdějšímu vzniku bulharského socialistického státu. Dnes je však z Buzludži spíše monumentální hnízdo pro vlaštovky.
Nechceš přijít o nové fóry, články, fotky a pozvánky na moje cestovatelské přednášky? Není nic jednoduššího než si objednat do schránky mého vlastnoručně trénovaného poštovního holuba. Doletí za tebou i na opačnou stranu světa! Aby trefil, chce po tobě jen vyplnit jednoduchý formulář níže: